číslo 6/2005, ročník šestý

Psací úl - literární okénko Čmeláka

Autoři červnového čísla:
Petr Španger
Jiří Koten
Kateřina Bolechová
Slavomír Kudláček
Pavel Rajchman
Jan Novák

Petr Španger
Domov důchodců

Alespoň na chvíli
opustí
ten zimou zkřehlý byt:
protáhnout se, nadechnout
svobodně…
Starci vychází
jak štíhlé krystaly ve světelné záři.
Před lavičkou narazí
do jarního vzduchu
- - -
jako do zdi.

A přece je to zoufalství

Milenci.
A kolik nesmyslných bláhovostí
najednou ztěžkne a zvážní
ve spojení jejich rukou…!
A přece je to zoufalství,
obdivované, prolhané.
Udělá hedvábné polštáře
z trnitých keřů
ve vystrašeném parku.
Zemětřesení
neslyšným tepem jejich krve,
co projde jako déšť
holým lesklým větvovím,
a uhasí ohně
v korunách stromů.!

(Petr Španger *1966; vydal sbírky Vodní mlýnky - 2003 a Dům ani ne k životu - 2004)

- - -

Jiří Koten
Bílé fotoalbum s monogramem H. K.

Rozevřel jsem bílé fotoalbum s monogramem.
Zůstalo mi v rukou na dva kusy rozlomené.

Kolik životů uvnitř neznám ani z půlky!

Pátá noc v domě. První chladná

Celý den jsem poslouchal, jak řemen proudů
spolehlivě běží v potoce.
Měl jsem spoustu práce,
ale nesvedl jsem nic dělat.

Ještě v noci jsem přemýšlel,
co se děje se slovy,
která nevyslovíme.

Rozpustí se v ústech,
anebo se zřítí nazpět do nás
a tudíž nevyhnutelně
propadají hrdlem?

(Jiří Koten *1979; vydal sbírku Přebohaté hodinky pradědečka Emila - 2001; báseň je z rukopisné sbírky Aby dům...)

- - -

Kateřina Bolechová
Po dešti

sloup výpravčího
trhá pavučiny vesnického nádraží
v orchestru ticha zakopneš
kelímkem o čas

* * *

-Jsme jenom chemie-
řekla
tak než mě vezli na sál
vybavila jsem si
profesora stojícího na stupínku
s kresbami benzenů
které mně říkaly jedinou věc
plástve včelí
jsme

(Kateřina Bolechová *1966; publikuje časopisecky)

- - -

Slavomír Kudláček
U Kohoutků, 1986

Prázdno v ulicích.
Listí strháno
a rozmetáno po adresách.

Chladná noc.
Pivo v sklenicích.
A dlouhá cesta na nebesa.

U Kohoutků, 1989

V šedivé hospodě a přítmí slov
dotkni se provlhlou tkaninou lpění.
Stín vyjde ze dveří
a zmizí mezi stíny.
Včerejšek nadchází
na rubu lícních kostí.
Je únor. Pivo pění.

(Slavomír Kudláček *1954; vydal sbírky Hodina amulet - 1994, Balada o Lovětínské rokli - 1997, Jiná jména – 1999, Zapomenutá noc – 2001 a Polesí v nebesích – 2004)

- - -

Pavel Rajchman
24.1.05

Mé dny sečteny.
Přimlouvám se,
aby byly připočteny
probdělé noci zoufalých,
z dnů vyjmuty vteřiny, minuty,
celé hodiny, čas, který
jsme promilovali, miláčku.
Mé dny sečteny, tvoje odečteny
a vloženy do budoucnosti:
dny již jednou prožité,
ale očištěny od smutku.
I dny prolelkované, touhami rozechvělé,
dny vyhřáté sluncem,
znovu dychtivé,
neohraničené beznadějí…..

(Pavel Rajchman *1958; vydal sbírky Apeiron – 1993, Androgyn – 1996, Padlome lome – 1998, Průzor do vymyšlené bytosti – 2001, neanone - 2004)

- - -

Jan Novák
* * *

Křížem strom nad
Stolem, na stole čaj
Roky neunaví, neobratné
Kondomnou myslí

* * *

Odmítá jíst
Je Poslední večeře Páně
Na obraze stále chybí
Autorita Ježíš

* * *

Muži činy, žena
Cholery – životy obklopuje
Pomoc, encyklopedie
Pomoci – cvak

* * *

Z blahovůle
Homosexuálem mezi
Tetřívky, a máme dost
Najíst

* * *

Moudrost stádům zvěře
Postojem paroháč unesen
Paroháčem. Něco jako
Boogi-woogi, než si za-
pálíš cigaretu a než ji
Odložíš k tanci

* * *

V ráji stárnou jen
Andělé a radio, to
Kropenaté kupovité
- ztracené vejce
Ztraceného ráje

(Jan Novák *1938; vydal řadu básnických sbírek, naposledy v loňském roce knížku Žižkovské vertikály spolu s fotografem Martinem Stanovským)