číslo 9/2003, ročník čtvrtý

Některé děti strávily část léta v sedle

Například na Jabkenicko-Chlupáčkovsku jich bylo pětatřicet. A žádné z nich nikdy nemělo z tělocviku horší známku než dvojku. Na Modráskově Broumku jich takových trávilo sedmnáct. A známku z matematiky nezískalo na vysvědčení žádné z nich.

„Jezdí i mezi stromy,“ řekl nám správce koní pan Chromý. „A ráno i mezi kameny,“ dodal.
Večer pak mladiství o koně pečují jako o svůj chrup. Vyčistí je a nasadí jim rovnátka.
„Bylo to krásné a bylo toho dost, jako našich životů, které jsou jako pěna na řece času, ve které se koupe kůň černý jako tajemství noci,“ vzpomíná dodnes jedno z dětí. A směje se.

(vykoukal a vyzkoumal Bledavý Perleťovec)

Dotaz čtenáře

Jak v letošní letní sezóně obstály sílskinové beranice?
(váš nepodepsaný čtenář)

Jako módní výstřelek obstály na výbornou, v souboji s reálnou sílou skinů však prohrály a zapotily se, což jejich nositelům nevyhovělo. Nositelky si beranice nechaly přešít na kožichy, které nemají nohy. Stačí?
(za redakci Bruton)

Děkuji. Domnívala jsem se, že jsem se zapotila sama. Kožich, který nemá nohy, mi moc sluší.
( vaše nyní už klidná a podepsaná čtenářka Medulienka Pišišvorná-Pyšná)

Malý ekolog v polotropech

V podnebném pásu, který se rozkládá kolem Breberkového zálivu, sbírá místní obyvatelstvo zvířecí trus. A používá ho jako palivo, což není překvapení. Co je nezvyklé, je, že ze sušeného trusu se zde tká vynikající, pevné a dešti vzdorující plátno, jež je možno obarvit zeleně a červeně a obléct na zimu i na jaro. Pokud se zdejší trus smíchá s vodou v poměru 1:7, vzniká osvěžující nápoj, chutný a studený. Rozdrobíme-li trus od Breberkového zálivu nadrobno a nasypeme do uzavíratelné krabičky, máme rádio s příjmem středních a velmi krátkých vln. Tavíme-li místní trus ve směsi s pampeliškovým odvarem ve vysoké peci, po odpichu vytéká z jejího nitra zářící proud patnáctikarátového zlata, který hutníci zručně zachycují do připravených nádob.

Je to příklad dobrého, přírodě neškodícího hospodaření. Tajemství zdejšího trusu se vědě doposud odhalit nepodařilo, experimenty ověřily jen skutečnost, že odvozem z místa původu do cizokrajna se původně extrémně zajímavý objekt mění ve zcela nezajímavá hovna.

V podnebném pásu, který se rozkládá kolem Breberkového zálivu, je sběr dřeva běžným způsobem získávání materiálu pro výstavbu dřevěných domů. Sběr probíhá jak organizovaně, tak náhodně tam, kde se zamane, takže výsledkem je úplné odlesnění krajiny oplývající naopak neuvěřitelným počtem čtyř a půl obydlí na jednoho obyvatele (průměrně). Pýchou zdejších domků jsou balustrády, v nichž jsou sloupky vyřezávány do podob bůžků, bohů a polobohyň přináležejících druhu stromu, ze kterého dlátem obrobené dřevo pochází.

Například agáve, cedr a borovice patří k souhrnnému typu polobohyň tančících, zahalených ve složitě zřasených jemných závojích a zdobených množstvím šperků. Datlová palma, araukárie a kakaový hloh přináleží ke skupině bůžků vyrůstajících z krve a masa války, třímajících meče a trojzubce, s hrozivým pancířem na hrudi. Většina řezeb je natolik mistrovských a originálních, že se o ně šmahem zajímají sběratelé, bezostyšní překupníci, turisté, kteří se neváhají nechat okouzlit čímkoliv, i národní galerie z pestré palety cizozemí. Lov lebek však ve zdejším kraji nebyl zapomenut...

Je to příklad odstrašujícího, přírodu nemilosrdně likvidujícího hospodářství, byť se jí zdejší primitivní člověk formou sošky omlouvá a domnívá se, že to postačí. Tajemství zdejší dřevní nemilosrdnosti je prosté: domorodci od Breberkového zálivu chtějí opravdu dobře bydlet.

V podnebném pásu, který se rozkládá kolem Breberkového zálivu, nacházíme tedy ve vztahu k životnímu prostředí nesmírné, ba až nepředstavitelné rozpory. Jak také jinak, v polotropech...

(pojednal Brumbár)

A další...

Kromě obsahu převedeného do elektronické podoby si v tištěné formě čísla
9/2003 můžete najít psané i kreslené materiály s následujícími tituly
a stručnou charakteristikou:

- Ošetření kolena podrazilo (reálný případ z filozofické praxe medicíny)
- Z nového bádání ve starých vestách (mystika pod mořskou hladinou)
- Město, které přejmenoval podzim (milostný příběh s vůní padajícího listí)
- OKÉNKO HOSTŮ:
kresba Emy Šmídové (velryba)
dopis z Heřmanova Městce
Kudrna – Tombola (báseň básníka alkoholu)
kresba Kryštofa Pokorného (čmelák, láska a cigareta)
- Vaříme s šéfkuchařem Boudou Medousem - lososové bludičky
- Mirunka Šestitečná – Z všelijaké společnosti (křest desky kapely Kapitán Kajman Až vyteče med)
- Venkove, sladký venkove (úvaha o zoufalství a zdi zahrady)
- báseň Pavla Řezníčka Acrux
- kreslený Čmelák s dvěma švitořícími vyznamenáními na hrudi