číslo 8/2003, ročník čtvrtý

Zarputile už v mládí

Už matky by měly pamatovat na budoucí přítelkyně, manželky a milenky svých synů - čas od času mladým mužům promluvit do duše a dát jim do ruky tenisovou raketu.

Proč právě tenisovou raketu? Seberealizace s ní je mnohem rychlejší a mladé hochy donese až do mezních situací, kdy například po návratu z tréninku podpálí rodičovský dům a smějí se tomu. Talentovanější dokáží způsobit povodeň, která odnese zdivo z celé ulice, opravdu výjimeční mohou přivodit krutou zimu, která krajinu neopustí po desítky let. A právě oni budou sportovat velmi dlouho.

Nepamatují-li matky, je zle. Jak nám pak bude ve světě, kde lhostejnost a odcizení nechtějí být základními pilíři štěstí a demokracie a života vůbec?

(zpracoval Bledavý Perleťovec)

Zauhlovat nebo zkoušet něco říct?

Tato otázka se stala v poslední době velmi protřepávanou a projednávala ji nejedna konference. Že tisíce a možná milióny podivínů chtěli něco říct, dávno víme. A víme také, že se jim to v podstatě nikdy nepodařilo, a pokud ano, stejně jim nikdo neporozuměl. Někteří z těchto extrémistů ovšem během minulého desetiletí přestali dbát na pokusy směrem ke sdělení a zauhlovali, čili zaplňovali určitý sobě vlastní prostor uhlím. Například koupelnu. A záhy se statisticky ukázalo, že o zauhlování bývalých sdělitelů je možné i seriózně vědecky bádat, s platem srovnatelným s profesurou jakéhokoliv vysokoškolského oboru. K čemu se došlo? Problematika je natolik složitá a nová, že doposud k ničemu dostatečně zevšeobecňujícímu a sdělitelnému. K ničemu, co by bylo možné zkusit říct. Avšak neklesejme na mysli, i na univerzitách již zauhlených krychlových metrů radikálně přibylo.

(zajímal se Bekyň Byliňák

Čmelákův píseček.
Vychází jako příloha Čmeláka a světa. Zaměřeno protiplytce a podpovrchově. Chlebíčky pro redakci Čmelákova písečku dodala firma Hřebenule. Emblém Čmeláčího písečku: Václav Sokol. Rozhovory: Pískorypka Javorák. Včelanství a další kulty: Medo Zlatososák, Ambrozius Šupinka. Čmilozofie: Hálka Pelyněk. Civosologie: Bekyň Byliňák. Vosychologie: Medák Jehněda. Šéfredaktor: Širokolebý Omějan)

Národy zbylého světa

MANGOLD-AČMELOVÉ ( počet asi 6000, černí)
Jsou přesvědčeni, že pouze oni jsou skuteční, zatímco jiné národy a rasy neexistují. Kanibalismus provozovaný na tělech sousedních nepřátelských kmenů je pro ně denním chlebem, pro jejich trávicí ústrojí, které tak pracuje s potravou, jež vlastně není reálná, však chlebem poněkud komplikovaným.

PRUHATCI (asi 52 000, bledí, žilkovaní)
Dělí se na tzv. Horní, kteří se zdobí rohy a Dolní, kteří se zdobí parohy. Jejich písmo, které malují čertem na zeď, se doposud nepodařilo rozluštit. Na své magické obřady povolují vstup komukoliv, kdo se z nich nevrátí živý.

PAŘENICOVÉ (asi 250 jedinců, hnědí)
Smrdí na sto honů i dále. Dnes se na ně pohlíží jako na občany, kteří vyrábí košíky a keramiku, ale k temnému osudu jejich minulosti se raději nikdo nepřibližuje.

ŠLUPKOVÍ (16 000, žlutozlatí)
Podle vlastní tradice osídlili své území z jihu, což jim bylo po celá staletí upíráno. Většinu života tráví na vesnici, kde i spí. Jejich slabost pro alkohol je pověstná až za dno. Vynikají v lovu ryb a v asimilaci se Škrobovými, od nichž je bez mikroskopu nerozeznáme.

ŽLABČÍCI (3000, okroví uprostřed)
V minulosti vyráběli kamenné nástroje, které se doposud zachovaly. Dnes však tento národ mlčí i potmě.

(věděl Bledavý Perleťovec)

A další...

Kromě obsahu převedeného do elektronické podoby si v tištěné formě čísla
8/2003 můžete najít psané i kreslené materiály s následujícími tituly
a stručnou charakteristikou:

- Z černé kroniky (smrt a sníh ve městě)
- Dotaz, který se v redakci zachoval (příběh o lačnosti, nenávisti a prázdnotě)
- Turistickou stezkou opuštěného rozumu (na jejímž závěru Předsevzetí a Naděje zanesené v mapě navždy opouštíme)
- Z historie některých klášterů v Čmeláčích Bocháncích (ideje a hábity, kterým naše znalosti sahají na záhadu)
- O zvířátku (čím je nám lenochod?)
- Jiné město – ztracená malba (v kulisách moře a kožených škorní skrytá nabídka na předplatné)
- malý citát z básně Pavla Řezníčka
- O jiném zvířátku (a čím je nám morče domácí? polévkou?)
- Neočekávaní, zlovolní a s dřevěnými tyčkami (pozdě šprýmaře honit)
- báseň Pavla Řezníčka Bratři Mongolové a jejich balón
- dva velcí lihovým fixem v letu a kresbě fixovaní Čmeláci v kresbě na poslední straně