Karel Sýs kontra Vladimír Novotný
Poměrně dlouhý článek Karla Sýse věnovaný Vladimíru Novotnému byl uveřejněn v internetovém časopise Divoké víno v květnu tohoto roku, víceméně nikdo mu nevěnoval pozornost. Inu jak se říká "jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet". Nicméně citáty z textů Vladimíra Novotného uvádí v tomto článku Karel Sýs zajímavé, některé vybírám:
V tomto žánru (próza, pozn. red.) vytvořil letos nejvýraznější dílo moravský prozaik Jan Kostrhun. Jeho Vinobraní, toto zralé dílo autorovo, vypráví o vztahu děda a vnoučete na pozadí žírných jihomoravských vinic, tohoto symbolu zániku i skonu – a pro tuto komorní suitu nalezl spisovatel šťastnou polohu, oplývající lidskou vroucností a prosluněnou moudrou radostí ze světa.
Přehlídka letošní české prózy, Zemědělské noviny, 1979
V Čechách teď máme jiné starosti, republiku se však uráčil zachránit (tj. vyspílat ministru Klausovi) ex-režimní spisovatel Jan Kostrhun. Na stránkách Špíglu – kde jinde! – bigotně horlí proti všem a proti všemu a farizejsky o sobě tvrdí, že je "průměrně movitý, takový prostý, obyčejný člověk". Dodejme, že i průměrný prozaik, který za své průměrné knížky pobíral ceny, tituly a reedice a natáčely se podle nich průměrné filmy. Tučná léta skončila, a tak si zhrzený literát musí najít nepřítele, který za to všechno může.
Nejpříjemnější nakonec: Václav Havel si při svých prezidentských povinnostech přece jen našel čas napsat novou knížku – vůbec první po listopadu 1989, nepočítáme-li vydání jeho státnických projevů...
Literárium, Mladá fronta Dnes, 23. září 1991
Příkladem zapáleného, umělecky funkčního publicistického působení literárního díla je i poválečná sovětská próza a poezie… V období XXVII. sjezdu KSSS a nového sjezdu sovětské spisovatelské organizace je příznačné, jak aktuální publicistický duch je patrný v článcích a polemikách, uveřejňovaných v ústředních moskevských měsíčnících a týdenících.
Literatura – věc veřejná, Svobodné slovo, 1. března 1986
Sedmdesátá léta znamenala v literaturách socialistických zemí posílení pozic socialistického realismu. Literatura se vrátila k ideálům socialistického humanismu. Historickým předpokladem socialistického realismu je nástup proletariátu do čela světového revolučního hnutí, jeho teoretickým předpokladem je marxismus-leninismus, vědecký světový názor dělnické třídy a ostatních pracujících a tvůrčích umělců. K nejdůležitějším znakům jeho metody patří – obdobně jako v realistickém umění vůbec – stranickost, lidovost, pravdivost.
Tvůrčí metoda socialistického umění, Tribuna, 1988
Obdobným způsobem se Vladimír Novotný vyjadřuje k litetatuře dodnes. Totiž tak, že názor nemá naprosto žádný, schopnost přizpůsobit se době obrovskou. Terminologii marxistickou nahradila terminologie soudobá, naprostá lhostejnost ve vztahu k současné literatuře, která pro Vladimíra Novotného byla a je především prostředkem k obživě, zůstala.
Petr Motýl
Fotografie: Uprostřed Karel Sýs, vpravo od něj Jiří Žáček. Lidový harmonikář v pozadí.